# | #spolecnost

Často kolem sebe slyším názor, že pracovat v ženském kolektivu musí být super. No propravdě je to pěkná past. Mám ženský kolektiv, kde jsem jediný chlap, kromě šéfa, který je v kanceláři, tak 2 hodiny za týden. Ačkoliv jsou všechny vdané, tak jsou permanentně nadržené.(do postele ovšem nechce ani jedna) To znamená celý den poslouchat narážky na to, že jsem já single a různé další dvojsmysly. Sice na to reaguji a úsměvem a dělám si z toho legraci. Popravdě mě to ,ale už fakt pěkně sere.
Sere mě celá rodina. Bože, žádný soukromý, klid nebo aspoň TICHO! A pak se divej že sem pořád z domu!!!!! NĚKDY MÁM CHUŤ NĚKOHO FAKT PRAŠTIT NEBO ŘVÁT! Ale to nééé. Když zařnu čvát tak mám zaracha a ať se učim. KURVA!
Serou mě skrytý čísla. Kdo to kurva je? Kam mám zavolat zpět? Na benga, nebo na finančák?
Serou mě úředníci co řešej stáže a ptají se mě kde bude stážista na schůzce za půl roku, jak to mám vědět? Je to jako se ptát toho úředníka, kam půjde 15.7.2019 na oběd..
Sere mě, když se těšíte na superkafíčko a dostanete velký vodový kafe "to-go". Pak se to v tom vlaku dvacet minut rozdýchává. (Naštěstí na to pomáhá Deep Dish : ))
Serou mě banky, kterejm generuju peníze, který nikdy neměly a ještě mi na to daj úrok!